Kavárna

Naše kavárna se nachází v malebném historickém centru Trutnova. V příjemném prostředí můžete ochutnat mnoho druhů světových káv z distribuce italské firmy Vescovi, jejíž dlouhá tradice začíná již roku 1927 v Padově. Náš nápojový lístek nabízí krom kávy i velký výběr horkých čokolád, mléčných shaků a delikátních lihovin. Čas strávený v naší kavárně si můžete zpříjemnit prohlídkou výstav místních umělců, četbou knih i denního tisku, deskovými hrami, posezením na zahrádce a poslechem gramofonových desek dle vlastního výběru.

V malé prodejní galerii nabízíme šperky z dílny Ateliéru Eva Cello a stylizované kávové gastronomické doplňky.

O kávě

Původ kávy

Pro běžného konzumenta kávy není vlastně vůbec důležité, kde a kdy byl jeho oblíbený nápoj poprvé objeven. Nezajímá jej tak říkajíc "kávové zrno", dokud před ním nestojí šálek tohoto horkého, kouřícího, aromatického lektvaru a nerozvine se jeho chuť a vůně.

Aby bylo možné zjistit, kdy byla káva objevena, muselo by se bádat v dávné minulosti. Jedno se však dneska ví zcela jistě: to, že káva má svůj původ v Etiopii. Přesněji řečeno, soudí se, že kávovník pochází z Abyssinské vysočiny z provincie Kaffa, jíž káva pravděpodobně vděčí za svůj název. Odtud putovala káva do Arábie, kde byla poprvé připravena jako nápoj. Arabové rozpoznali její stimulující účinky a výjimečnou chuť.

Zajímavosti

Jen málo milovníků kávy má konkrétní představy o tom, jak vypadá kávovník. Skutečnost, že zrnko kávy se získá z peckovic kávovníku, není mnoha lidem známa

Vznik kávy

Švédští přírodovědci Carl von Linné a Antoine de Jussieus začlenili kávovník k čeledi Rubiaceae s označením rostlinného rodu Coffea. Pod názvem Coffea se dnes shromáždilo více než 60 druhů kávovníků, ze kterých má pouze přibližně tucet hospodářský význam pro pěstování. Kávovník není strom, ale keř, který poznáte podle bílých květů vonících podobně jako jasmín a podle tmavozelených lesklých listů.

Z těchto květů vzniknou za několik měsíců peckovice, plody podobné třešním. V dužině peckovic jsou uložena semena - právě ta nás nyní zajímají: dvě zrna otočená plochou stranou proti sobě. Každé kávové semeno je podélně rozděleno rýhou a potaženo pergamenovou slupkou. Po odstranění této slupky se objeví zrno, podle druhu a oblasti výsadby nazelenalé, šedožluté, nebo břidlicově šedé. Životnost kávovníku na plantážích je 25 až 40 let.

Oblasti pěstováni kávy

Hlavní oblast pěstování kávovníku, nazývaná také kávová zóna, se táhne v pásu mezi 30. stupněm zeměpisné šířky severně a jižně od rovníku kolem celé země. Mezi nejdůležitější dodavatele kávy patří Brazílie, Kolumbie, Indonésie, Pobřeží slonoviny, Mexiko, Etiopie, Vietnam a Guatemala.

Káva arabika (Coffea arabica)

Káva arabika nepochází v žádném případě z Arábie, nýbrž z Etiopie, pravlasti kávy. Keře arabiky jsou výrazně náchylnější k chorobám než odolné keře robusty. Káva arabika, která se pěstuje hlavně v Jižní Americe, je nejznámější, nejvíce rozšířená a nejvíce ceněná. Její aroma a chuť mají vynikající kvalitu.

Káva robusta (Coffea robusta)

Název je opravdu trefný, neboť kávovníky robusty jsou velmi odolné - i když káva není tak chuťově výrazná jako její příbuzná arabika. Zemí původu robusty je centrální Afrika. Je spíše střední kvality, chuť má hořkou a trpkou.

Od semenáče kávovníku až po plný požitek z kávy

Než se k vyznavači kávy dostane kouřící šálek jeho oblíbeného a nepostradatelného nápoje, uplyne dlouhá doba. Nejdříve se musí kávovník zasadit, je nutné o něj pečovat a jeho plody se musí namáhavě ručně sklidit. Později probíhá příprava kávových zrn a pražení. Toto všechno jsou velmi citlivé procesy, které vyžadují mnoho svědomitosti a zkušeností, pokud má výsledný produkt milovníky kávy uspokojit.

Malé rostlinky kávovníku se sázejí hluboko do měkké neutrální nebo lehce kyselé půdy. Pro zajištění výnosné sklizně jsou zapotřebí mnohá opatření a intenzivní péče. K tomu patří hubení plevele, odstraňování nadbytečných větviček, aby se zbrzdil růst do výšky, hnojení půdy, v suchých oblastech zavlažování a navíc boj proti škůdcům a nemocem. Na posledně zmíněné je kávovník bohužel velmi náchylný. Také teploty nižší než +10°C mohou rostlinu trvale poškodit, stejně tak jako nekvalitní půda.

Rozkvět kávovníků

Než se uskuteční první sklizeň, jsou podle druhu rostliny zapotřebí tři až čtyři roky vydatné péče. Ale teprve za šest let je možné počítat s prvním normálním výnosem. Výnos z jednoho kávovníku se pohybuje mezi 400 a 2000 gramy arabiky a 600 a 2200 gramy kávy robusta. Doba květu a sklizně je různá, podle druhu rostliny, regionu a stupně zeměpisné šířky.

Dlouhá cesta - sklizeň

Sklizeň kávy je opravdový rituál, u kterého nesmi dojít k žádným chybám, pokud člověk nechce na konci dlouhého řetězce zpracování rozzlobit konzumenty kávy. Během doby sklizně se z kávovníku denně očesávají zralé peckovice, protože se nedají ani skladovat, ani převážet.

Ruční metoda sklizně je stále aktuální, jelikož umožňuje selekci nezralých, škůdci napadených nebo poškozených plodů, které by sklizeň znehodnotily. Ihned poté se sklizené peckovice zpracovávají. Přímo na místě se z nich odstraňuje vnější slupka a dužnaté oplodí, vlastní zrna se vymyjí vodou. Ne všude na světě se zralé peckovice zpracovávají stejným způsobem.

Existují dvě metody: "mokré" a "suché" zpracování, přičemž "mokré" dokáže lépe zachovat kvalitu kávových zrn a méně je poškozuje. Největší část vysoce kvalitních druhů kávy se zpracovává touto metodou v Guatemale, Costa Rice, Kolumbii, Mexiku, Keni a Tanzanii.

Vedle "mokré" formy přípravy existuje méně náročnější a původní "suchá" příprava. Ta se používá především v Brazílii a západní Africe. Sklizené plody se rozprostřou zhruba na tři týdny na betonové nebo kamenné podlahy a suší se na slunci, až je možné z nich pomocí loupacího stroje vyloupnout čistá zrna.

Pražení

V kávovém zrnu se nachází přibližně 800 aromatických látek. Uvolňují se teprve zahřátím při procesu pražení a umožňuji tak skoro neomezenou chuťovou rozmanitost. Pýchou a ctižádostí každého mistra praženi kávy je vytvoření vlastní kávové směsi. Umění spočívá v sestavení několika druhů káv tak, aby se výhodně sloučily jejich individuální charakteristické vlastnosti. Takto vzniklá směs se nazývá "blend" a je základem pro to, že každý konečný produkt jinak chutná. Co se týče chuti, velkou roli hraje také země původu. Ze Střední Ameriky a Afriky pocházejí spíše jemné druhy. Konečnou chuť dostává káva teprve po upražení. Podle chuťových požadavků konzumentů kávy je možné světlé nebo tmavé upražení kávy. Espreso je například silněji a déle praženo (tzv. italské pražení) než kávová zrna pro "normální" šálek kávy.

Vlastní proces pražení trvá podle intenzity pouze šest až osm minut. Původně zelená barva kávových zrn se pozvolna mění na tmavohnědou. Nyní se rozvine typická chuť kávy a její charakteristické aroma. Aby si čerstvě upražená káva své aroma zachovala, u Nespressa se plní a uzavírá co nejrychleji vakuově do kapslí.